Setkání ve Slezských Rudolticích

Setkání ve Slezských Rudolticích mělo být pro veřejnost (takzvané výstavní setkání) a před takovým setkáním je dobré vzpomenout si na podobné předchozí akce, co udělat stejně a co by šlo lépe. Naposledy jsme jezdili pro veřejnost na podzim v Žamberku, ale nezapadly ani zkušenosti z našich dřívějších účastí v Dobrovici:

• Ježdění na výšce 1m nad podlahou je pro děti určitě lepší, než standardních 1,3 metru. V Žamberku jsme měli kratší nohy půjčené, ale dohodli jsme se, že si na takováto setkání vyrobíme nohy vlastní, zatím 100 ks. Po několika odkladech jsem za Adamem vyrazil až v posledním možném termínu před setkáním, ale dobré dílo se podařilo a nohy jsme dokončili včas.
• V Žamberku jsme neměli telefonii, ale do Rudoltic už byla připravena.

• Občas jsme museli rodičům v Žamberku vysvětlovat, že děti ovládající lokomotivy nejsou běžní návštěvníci, ale vyškolené, tj. buďto naše vlastní, nebo spřízněné. A abychom tomuto vysvětlování předešli, že by bylo dobré mít nějaké stejnokroje, které by nás včetně dětí od návštěvníků odlišily. Už nějakou dobu jsme plánovali vyrobit si trička TTe, tak teď se objevil dobrý důvod, proč přestat „přešlapovat“ a rychle to zrealizovat. Body udělal návrh, Adam zadal výrobu, a bylo hotovo.
• Že kolejiště vypadá lépe, když jsou nohy ze strany návštěvníků zakryté.
• Že je dobré prezentovat se na nějaké nástěnce, zároveň tak lze dopředu zodpovědět některé časté dotazy (včetně těch, které mnohé návštěvníky ani nenapadnou). Vytvořili jsme tedy několik textů doplněných obrázky, které jsme vytiskli a zalaminovali. Protože v sále nebylo vhodné místo k vyvěšení, položili jsme tyto informační „karty“ na stůl, spolu s ukázkami nákresného grafikonu a sešitového jízdního řádu, doplnili to rozpracovaným modulem, a to vše si mohli zájemci prohlédnout a přečíst.

Setkání bylo naplánováno ve společenském sále ve Slezských Rudolticích, na prodloužený víkend od soboty 3. do úterý 6. července 2021 s tím, že od 10 do 17 hodin budeme jezdit pro veřejnost, pro kterou budou uspořádány jízdy vlaky Slezských Zemských Drah. Během příprav setkání přišla nepříjemná zpráva, že se porouchal Malý Štokr U57.001 a že výletní vlaky potáhne Faur TU38.001, což mj. znamenalo, že asi stoupne zájem o naši „atrakci“.

Tvorba layoutu byla podřízena omezenému prostoru, který byl k dispozici. První trať vycházela z dvourozchodové stanice Ronov, vedla přes čerstvě dokončenou TT/TTe splítku pod pódium, do stanice Dětřichov. Odtud pokračovala podél stěny s okny do Bohušova a dál do Dětřichova. Dále se trať prosmekla otevřenými dveřmi do předsálí, kde byla stanice Pacova Hora a skončila vlečkou Vintířov. Dětřichov byl tentokrát oproti realitě použit jako nácestná stanice a byl do něj zapojen vlečkový areál tvořený odbočkou.

Na druhé straně Ronova byla připojena vlečka, která představovala cukrovar, a z něj vycházela druhá trať – řepařská dráha. Tato dráha byla tvořena moduly šířky 20 cm a ostrými oblouky s poloměrem 300 mm. Na řepařce bylo nakladiště Loučeň, ukončena byla Horními Povelicemi a navazující vlečkou ČSL. Při stavbě této větve bylo důležité vyhnout se sloupu, který v těchto místech sálu byl.

Návštěvníci, kteří osoblažskou úzkou znají, mohli její části poznat na dvou našich modulech: Bohušov a Horní Povelice, přičemž model Povelic je ve stavu ještě před zrušením manipulační koleje – nejkratší možné, dovoluje odstavit pouze jeden vůz.

Sešli jsme se na místě v pátek po obědě a urychleně se pustili do stavby, abychom byli schopni uspokojit první sobotní návštěvníky hned po otevření. Trať se sice podařilo rychle zprovoznit, ale bohužel, chvílemi jsme bojovali s DCC. Přestávaly komunikovat ovladače lokomotiv (Fredy), největší problém se objevil zrovna v okamžiku, kdy přišli první návštěvníci. Snažili jsme se hosty nezklamat, aby alespoň něco jezdilo, ale závadu bylo obtížné lokalizovat. Nějak se ji podařilo zapudit, ale několikrát se ještě během setkání vrátila; dodnes nevíme, čím to bylo. Přesto doufáme, že návštěvníci nebyli zklamáni a že se jim setkání líbilo.

Mimo dobu ježdění pro veřejnost jsme měli možnost poznat tento odlehlý kraj; navštívit místní zámek, projet se skutečnou úzkokolejkou, prohlédnout si depo SZD a popovídat si o našem společném koníčku s kolegy z „velké úzké“. Setkání se velmi vydařilo a bude nám ctí, pokud se budeme moci zúčastnit oslav 125. výročí zahájení provozu v roce 2023.

Galerie ze setkání zde.