Ohlédnutí za rokem 2022

Jak ten čas rychle letí! Zase jsme se soustředili na vlastní modelářskou práci a zanedbali publikační činnost. Několika následujícími reportážemi se to pokusíme napravit.

Zákupy

V roce 2022 se české TTe moduly objevily celkem na čtyřech setkáních. První z nich byly tradiční Zákupy, pořádané sekcí TT-ČSD Zababova. V Zákupech je již pravidelně velký přetlak účastníků, včetně těch, co přihlašují moduly, takže na nás zbyl omezený prostor, který ale náš layoutář dokázal šikovně využít. Stanice Ronov byla splítkou připojena přímo k odbočce Jezero z dvojkolejky, takže jsme na normálním rozchodu provoz řídili pomocí aplikace RGZM. Naštěstí jsme si dostatečně zatelefonovali na našich D3 tratích. Ze splítky vycházela trať ČSD, přes Bohušov do Dětřichova, odtud úvratí do Pacovy Hory a do Domašína. K samostatnému výjezdu z Ronova byla připojena krátká řepařská dráha, sestavená z podmírákových modulů, na které byla nákladiště Loučeň a Banjaluka. Řepa se vozila po trati ČSD do cukrovaru u stanice Dětřichov.

Fotogalerie ze setkání je zde

Bielsko-Biała

Další setkání bylo v polském dvojměstí, ze kterého je samostatná reportáž

Fotogalerie ze setkání je zde

Kobeřice

Třetí setkání bylo v duchu „TTe sobě“. Sešli jsme se v omezeném prostoru v Kobeřicích, kde plánování layoutu navíc komplikovalo několik sloupů, kterým bylo potřeba se vyhnout. Layout vycházel ze stanice Ronov, ze které se stala zásobárna vlaků, přes splítku, po které jezdily jen úzké vlaky, a dál měl podobu vlnícího se hada. Pacova Hora, Domašín, Bohušov a Dětřichov, kde končila ČSD část. Dál pokračovala řepařka s několika nákladišti. Nezapomněli jsme ani na společenskou část našeho setkání.

Židlochovice

Poslední setkání bylo výstavního typu a odehrálo se v sále komunitního centra v Židlochovicích. Využili jsme státního svátku 17. listopadu, takže návštěvníci měli k dispozici další den, kdy se na naše modely mohli podívat. Prostor nám dovolil postavit velmi omezený layout, ale přesto jsme si setkání užili. Umožnilo nám to být v těsném kontaktu s návštěvníky, kteří přišli v hojném počtu a chvílemi museli stát frontu, aby se dostali do sálu. Layout se vinul kolem stěn a uprostřed byl prostor pro návštěvníky. Z Ronova vycházela krátká splítka, na kterou navazovala úzká trať do Pacovy Hory, kde se křižovalo, a dále pokračovala přes Horní Povelice do Domašína, který byl koncovou stanicí. Na druhou stranu vedla z Ronova řepařka s nákladišti Bohušov, Loučeň a Banjaluka. Řepařka před návštěvníky tak trochu zakrývala Ronov, který měl tou dobou krajinu v úplném základu. Nemalé úsilí jsme vynaložili na vstřícnost vůči návštěvníkům a jejich informování. Výška kolejí byla pouze 1 metr nad podlahou, nohy byly zakryté papírem, na zajímavosti v layoutu upozorňovaly vyvěšené malé informační letáky a u stanic byly vylepeny časy příjezdů a odjezdů vlaků. V předsálí jsme vyvěsili naše informační materiály, na kterých se lze dozvědět detaily o našem koníčku, a které zodpovídají nejčastější dotazy. Na setkání bylo natočeno několik video reportáží.

Fotogalerie ze setkání je zde